Vítejte u Lucky Š.

  Umění se zdá být na první pohled pro život zbytečnou až postradatelnou záležitostí. Ale podívejte se na děti! To ony už od narození poslouchají s údivem melodii hlasu svojí matky, to ony už jako batolata cítí nutkání houpat se v kolenou, když slyší rytmus hudby. To ony berou do rukou uhlíky, fixy, křídy, klacíky a kreslí do písku, na papír, na zeď a prostě všude své první malby. Umění je naší součástí od malička maličkatého.  První čmáranice Kolem roka už děti zvládnou držet tužku a vy zjistíte, že když někde válet propisku nebo pastelku, děti se jí chopí a jdou hned zkoušet, co všechno se dá pokreslit. Je fajn děti hned od narození učit sedat ke stolu a kreslit jen na vymezený prostor papíru. K prvním kresbám jsou vodné buď přírodní dětské velké voskovky, které se dobře drží, nebo první fixy, které dobře drží, nemusí se na ně tlačit a dají se ze všeho umýt. Zkusit můžete i štětec, případně s nástavcem pro snadnější držení a vodovky. Skvělé jsou vodní omalovánky, na které st...

S dcerou se zabýváme situačním bilingvismem, tedy abych byla přesná, trilingvismem. Učím ji rusky a anglicky. Když to někomu řeknu, budí to vášně. Někteří to obdivují a schvalují, většina se ale chytá za hlavu a pálí argumenty proti. Situace se zklidní, když jim vysvětlím, že v našem případě jde o bilingvismus situační, který má svá specifika. Nejde tedy o přirozený bilingvismus. Už se v těch pojmech ztrácíte? Čtěte dál a vše vám objasním! Přirozený bilingvismus To se tak zamiloval Brit a Češka a narodilo se jim dítě. Tatínek na dítě mluvil svým rodným jazykem a maminka zase svým. Děťátko tak brzy umělo perfektně anglicky i česky. To je přirozený bilingvismus. Nedá se tomu nijak konkurovat. Je to ten nejpřirozenější a nejlepší způsob, jak dítě naučit dva jazyky. Dítě pochytí jazyk se všemi jeho specifiky a přízvukem. Nicméně ne každý má tu možnost zamilovat se do cizince :) Umělý bilingvismus Pokud jsou oba rodiče jedné národnosti, ale zároveň si uvědomují důležitost ovládání cizího ja...

Pořádná dávka sladkých i slaných receptů pro miminka, na kterých si pochutnáte i vy. U každého receptu je v závorce i doporučený měsíc zavedení do jídelníčku.   Polenta s ovocem a jogurtem (od 8. m) Polentu uvaříme do husta a vytvarujeme z ní noky. K nim naservírujeme ovoce, marmeládu nebo povidla a jogurt. Polévka se špenátem a rajčaty  (od 6.m) 3 brambory 2 mrkve velká hrst baby špenátu 4 rajčata  lžička másla špetka dobromysli   Brambory a mrkev uvaříme do měkka. Rajčata nařízneme do kříže a spaříme horkou vodou. Následně oloupeme a zbavíme jadýrek. Do směsi vařené zeleniny přidáme rajčatovou dužninu a špenát. Povaříme. Přidáme máslo a špetku dobromysli a rozmixujeme.  Svíčková pro miminka  (od 6.m) 2 lžíce vařeného králičího masa králičí vývar 2 mrkve petržel  kousek celeru lžíce másla Zeleninu omyjeme, oškrabeme, pokrájíme a uvaříme do měkka s jáhlami. Přidáme maso, vývar a máslo. Rozmixujeme.    Řepová polévka (od 6.m)  1 řepa...

 Italský hruškový koláč Torta di pere  Tenhle koláč peču už dlouho a není nikdo komu by nechutnal. Navíc je strašně jednoduchý.  Ze 3 vajec a 100g cukru vyšleháme pěnu. Přidáme 90g rozpuštěného másla. V jine misce smícháme 150g hladké mouky, 30g kukuřičného škrobu, špetku soli a lžičku kypriciho prášku. Vše smícháme, vylijeme do vymazané formy a poklademe hruškami. Tadaaaaaa!

 Nevypadá to tak, ale právě prožíváme masopustní období. Dobu, kdy si naši předci nic neodpírali. Konaly se veselice, svatby, zabijačky. Vše pak vyvrcholilo masopustním průvodem masek, aby následoval nejdelší půst v roce. Tohle nás letos asi nečeká. Typickým sladkým jídlem této doby byly vždy zlaťoučké koblížky. Tak si aspoň doma smlsněte na pocukrovaném sluníčku. 💛 Nejprve si ve 200 ml vlažného mléka rozdrobte kostku kvasnic. Přidejte trochu cukru a špetku mouky. Nechte vzejít kvásek. V misce vyšlehejte 3 žloutky s lžicí cukru a 50 g Hery (nebo jiného tuku, máslo, sádlo). Do vzniklé třené směsi přidejte 2 lžíce rumu, kvásek a 500 g hladké bílé mouky. Těsto opravdu pořádně propracujte vařečkou. Klidně i ručně, jen spalte nějaké ty kalorie, co snědením koblih naberete :D Hladké těsto nechte 30 minut kynout. Pak ho vyválejte na placku a vykrajujte kolečka. Polovinu koleček poklaďte lžičkou oblíbené marmelády, ta jahodová je nejlepší. Kolečka pak spojte a spoje pomačkejte. Koblížky p...

  Nastává období Dušiček. Zrovna dneska na mě hned ráno vyskočila reportáž ČT. Lidé si letos za věnce na hroby svíčky dost připlatí. Podražil parafín, chvojí, plasty, práce... jeden věnec může vyjít i na 700.  Vůbec tomuhle šílenství nerozumím. Uctít památku zesnulého plastovým věncem, který ještě k tomu vytvořil někdo jiný?   Vzpomenout si na milovaného člověka, protože teď je ten čas, kdy se to dělá? Za 14 dní podmáčené a zničené věnce vyhodit do kontejneru za hřbitovní zdí. Pak to všechno skončí na skládce. Zas jen bordel, který tam bude pořád a každý rok se ta hromada kvůli našemu vzpomínání zas zvětší.  Na milované osoby bychom měli myslet často. Klidně i denně. Vzpomínat, jak nám s nimi bylo hezky. Časem by mělo zůstat jen to dobré. Taky často myslím na dědu. Jak mi mazal chleba sádlem. Jak krmil na zahradě Breta, jak se mnou drbal spolužáky ve škole (byl školník).  Když už chceme přímo na Dušičky udělat nějaký rituál, můžeme doma zapálit přírodní svíčku, ...

 Tenhle příspěvek je věnovaný všem zbytečně usmrceným kaprům.  🐟"Nechcete kapra? U nás už to nikdo nechce" 🐟"Já kapra normálně nejím, ale když jsou ty Vánoce tak to přetrpím" 🐟"Dostali jsme kapra , ale klidně vám ho dáme. U nás to nikdo nežere." 🐟"Náš táta stejně nemá na to, aby ho zabil a půjdeme ho zas pustit. Teď je ve vaně..." 🐟 "Na Vánoce se postím, nejím maso, jen rybu"  🐟"Ryba ale necítí bolest. A stres už vůbec ne." Pokud si neumíte Štědrovečerní tabuli  bez kapra představit a pochutnáte si na něm, budiž. Neberu vám to. Ale dost mě vytáčí výše zmíněné věty.  💚Kapr je živý tvor, který má obranné mechanizmy jako jakékoliv  jiné zvíře a chce žít. Mrtvý kapr je zdroj masa stejně jako kuře nebo kráva. Tohle masové vybíjení kaprů před svátky mi nikdy nebylo příjemné. Celý rok po sladkovodní rybě ani neštěkne pes a teď by se jí všichni "přejedli". (Není to tak u všech samozřejmě.)  🎄Vánoce vnímám spíš jako s...

Děti dnes mají hraček tolik, že se v nich dětské pokoje přímo topí. Tady máte tip na hračku, která dává smysl.  Mohlo by se zdát, že tahle panenka nemá s naší farmou nic společného, ale opak je pravdou. Je celá z vlny a asi 50% této vlny je přímo z našich oveček (výplň, vesta a vlasy).  Panenka je inspirovaná waldorfskou pedagogikou. Waldorfská panenka je typická tím, že je celá z přírodních materiálů. Vycpaná je vlnou, která přijímá teplo a vůní dítěte. Dítě se s ní tak lépe ztotožní a rádo ji mazlí. Panenky mívají tvar pěticípé  hvězdy a mely by růst s dítětem, být podobného tvaru jako dítě. Každý rok tak může dítě dostat novou. Obličeje mají často neutrální výraz, aby si dětská fantazie mohla sama náladu panenky domyslet.  Co na ní říkáte? 

Nespěchej, vše stihneš! Přišlo mi, že než se dcerka narodila, často jsem žila stylem "až budu ve třetí jako Mach a Šebestová... až mi bude 15....až mi bude 18... až půjdu na vejšku... až budu těhotná..."  A nebo ještě hůř "jó, tenkrát, to to bylo krásný". Prostě snad až příliš časté řešení minulosti a plánování budoucnosti.  Neříkám, že teď si nikdy nevzpomenu na ty milé dny mého dětství nebo studia. Rozhodně se občas zabývám myšlenkami na další dítě, budoucí bydlení i práci po MD.  Dcera mě ale neučila žít mnohem víc přítomnosti. Najednou je každý den nějak hezčí a pro ni nový. Snad každý den zažije nějakou drobnost, která je pro ni, pro nás, poprvé. Žiji teď každým okamžikem a už nikam nespěchám.  Radost z mála Dcera ovlivňuje celé své okolí. Každý kdo jí vidí, hned se usměje. Hned je milejší. Ovlivňuje i moje vnímání světa. Nejen, ze se můj hlavní zájem proměnil v malou růžovou holčičku, ale najednou vidím radost ve věcech, kterých bych si dřív snad ani nevšimla....

 Proč bychom se vlastně měli učit cizí jazyky? Nám dospělým je to jasné. Na malé děti, ale s argumenty jako jsou "lepší uplatnění na trhu práce" nebo tisíckrát omílané "kolik řeči umíš, tolikrát jsi člověkem", nechoďte.  Jak tedy děti motivovat? 1) Ukažte dětem globus nebo mapu. Ukažte jim, jak velký a různorodý je svět. A že aby se jim dobře ) cestovalo a mohly si třeba něco někde koupit, tak je nezbytné znát jazyk.  2) Když budeš znát jazyky, můžeš si najít kamarády že všech koutů světa. A to je super, ne?  3) Jsou děti sportovci? Ti jsou zrovna super příklad. Všichni hráči KHL i NHL umí skvěle anglicky nebo rusky.   4) Budeš se moct dívat na spousta filmu, které vůbec nemají český dabing a nebo se na ně budeš moct dívat dřív než ostatní! 5) Probírejte s dětmi reálie státu, kde se mluví jazykem, který se učíte.   6) Ušetříš peníze za knížky. Ty v originále jsou logicky levnější, když se nemusí platit práce překladatele.  7) Poslední tip je ...

Jako matce a lektorce mi nedají poslední dny spát tyto články: Pohlavek dítěti je v pořádku, říká psycholog Klimeš. Výchovná facka může vymezit mantinely, říká ministr Jurečka. Rozhodně souhlasím s tím, že by neměli být pokutováni nebo, nedej bože, zavíráni rodiče, kteří nezvládnou vypjatou situací a ulítne jim ruka. Jen pro škobrtnutí, by jinak milující rodič neměl být trestán. Ale zcela jistě je třeba veřejné říkat, že fyzické trestání dětí není standardní řešení situace a jde o emoční nezvládnutí. Fyzické násilí za mě vůbec nepatří do mezilidské komunikace obecně. Natož v rodině. V dnešní době, kdy je všude možnost poradenství (často zdarma), spoustu knih pro rodiče a děti, kde se rozebírají emoce i přístup a dialog, každý, kdo chce na sobě pracovat, může být rodič bez fyzické agrese jakéhokoliv typu. Rodiče často bijí děti za něco, na co není jejich mozek z hlediska vývoje připraven, aby pochopily. Batolata jsou egocentrická, starší děti se zase učí nápodobou a učí se komunikovat s...